25. MFF 11. - 17. června 2019
Frýdek≈Místek

Počátky Dětského folklorního souboru Lieska sahají do roku 1975. Tehdy začínal jako menší folklórně-taneční kroužek. V současnosti má Lieska víc než 100 členů rozdělených do šesti věkových kategorií od 4 do 15 let.

Repertoár Liesky je postaven na scénických obrazech tvořících průřez hrami, tradicemi, zvyky a obřady obyvatel slovenského venkova. Tvoří ho tance a zpěvy z rázovitých regiónů, jako např. Terchová, Myjava, Horehronie, Liptov, Zamutov, Čičmany, ale i tanec Rómů. Hlavním posláním souboru je vypěstovat v dětech lásku k slovenskému folklóru, vést je k  poznávání jeho krás a jedinečnosti, zároveň ale také k zdravému a smysluplnému trávení volného času.

Od svého vzniku nasbírala Lieska nespočetné množství diplomů, uznání a jiných ocenění na různých soutěžích, ať už v rámci ČSSR, ČSFR, Slovenské republiky, ale i na festivalech v zahraničí, jako např. v Polsku, v Maďarsku a v Čechách. Nejen soutěžím se věnují členové souboru Lieska. Mladí i malí tanečníci z Liesky jsou často zvaní na různeé společenské vystoupení, např. při příležitosti oslav, svátků a výročí v městě Žilina či v okolních obcích, na kulturní vystoupení v léčebných ústavech a lázních (Ľubochňa, Rajecké Teplice, Kunerad, Lúčky), na vystoupení v domovech důchodců, na charitativní akcie apod.

Vedoucí souboru: Viera Poliaková Hriechová

Folklórny súbor Kysučan založil v r. 1954 nadšený folklorista a tanečník Peter Gančár ve Vysoké nad Kysucou. Od roku 1956 má svého zřizovatele v Čadci, v současnosti je jím Dům kultury v Čadci.

Od svého vzniku se Kysučan soustředil, zpracoval a uvedl vzorek nejlepších písní a tanců z Kysuc a ostatních regiónů Slovenska. Od roku 1981 se ujal vedení souboru Leopold Kulich a vedoucím hudební složky se stal Pavol Pánis. Celovečerní program „Z kysuckých vrchov a dolín“ vynesl souboru přeřazení do vyšší kvalitativní kategorie v rámci Slovenska. V letech 1984-1989 byl uměleckým vedoucím a choreografem Ladislav Kopecký. Těžištěm programu se staly zpěvy a tance z Turzovské a Kysucké vrchoviny. Od roku 1990 do roku 1994 vedl soubor Jozef Vrábel. Kromě zpracování autentického materiálu z Kysuc se umělecká tvorba zaměřila i na jiné regiony Slovenska, např. Skalité, Dolní Kysuce, Horehroní či Liptov.

Folklorní soubor Kysučan kromě účasti na bezmála všech významných folklorních festivalech na Slovensku a v Čechách úspěšně reprezentoval své město, region a Slovensko i na zahraničních festivalech v Jugoslávii, Rakousku, Francii, Polsku, Švýcarsku, Izraeli a v dalekém Mexiku. Navíc i třikrát ve své bohaté historii vystoupil v Slovenské televizi.

Vedoucí souboru: Ing. Jozef Vrábel

Tri gambáčike je slovenské fujarové trio, které prezentuje fujarové písně z Podpolaní podle nejstarších doložených záznamů. Všichni tři jeho členové se věnují hudbě jako jednotlivci nebo i v jiných seskupeních, a to 30 - 40 let, spolu hrají okolo 10 let.

Účinkují každoročně na dvou nejvýznamnějších fujarových akcích na Slovensku - v létě v Korytárkách pri Detve a na podzim v Čičmanech. Jde o dvě největší celoslovenská setkání výrobců a hráčů na fujaru. Všichni tři se dále zúčastňují soutěže Instrumentum excellens - je to dlouholetá a nejvýznamnější slovenská soutěž výrobců lidových hudebních nástrojů o Cenu Dr. Lenga (fujary se hodnotí jednou za 7 let).

Hrají na fujarách vlastní výroby, na gajdy a gajdicu (výrobcem je Ľubomír Párička, mistr lidové umělecké výroby), pastýřské píšťaly a bačovskou flétnu vlastní výroby. Věnují se především muzice z Podpolaní (odkud pochází fujara), v repertoáru mají však také písně z Těrchové, Liptova nebo Važce – veškerý repertoár skupiny patří do klasické slovenské pastýřské hudební kultury. Účinkují v originálních dětvanských krojích.

Hrají s láskou a obdivem k lidové hudbě a s úctou k dílu starých mistrů fujarášů z Podpolaní. Své umění a svoje znalosti předávají i nastupujícím generacím výrobců, přednášejí a hrají také na školách.

Vedoucí souboru: Jozef Stankovič

Soubor Doina Timişului k nám přijíždí z města Timisoara, hlavního města regionu Banát. Město leží na západě Rumunska a je třetím největším městem tohoto státu. Timisoara bylo prvním městem v Evropě, které bylo osvětleno elektrickým pouličním osvětlením, a to v roce 1884. Také to bylo druhé evropské a první rumunské město, ve kterém jezdily od roku 1867 tramvaje tažené koňmi. Gustave Eiffel, tvůrce slavné Eiffelovy věže v Paříži, navrhl projekt jednoho timisoaraského mostu přes řeku Bega. 20. prosince 1989 bylo město Timisoara jako první rumunské město prohlášeno za město osvobozené od komunismu.

Soubor Doina Timişului vznikl v r. 1959 a jeho cílem bylo uchovat písně a zvyky svých předků a přetvořit je pro pódia. Soubor se stal brzy známým nejen doma, ale i v zahraničí zejména proto, s jakou úctou přistupuje k folklóru a lidovému umění svého kraje, které je tak rozmanité.

Soubor získal skvělou pověst v uměleckém a kulturním životě svého regionu, a to už v samých počátcích své existence. Přivezl si také mnohá vyznamenání z různých národních i mezinárodních festivalů, kterých se účastnil, z posledních let jsou to Grand Prix Wisla (Polsko) z roku 2010 a dále 1. místo spolu se speciální cenou poroty za nejlepší choreografii z Petrohradu (Rusko) z roku 2017. Kromě toho soubor vystupoval např. ve Francii, Itálii, Tunisku, Německu, USA, Kanadě, Španělsku, Brazílii, Anglii, Egyptě, Japonsko, Švýcarsku, Belgii, Švédsku, Nizozemsku, Portugalsku, Číně, Turecku, Malajsii a jinde.

Vedoucí souboru: Marius Ursu

Z malého městečka Kostroma, ležícího na řece Volze, k nám přijíždí dětský soubor Danse-voyage. Byl založen roku 1990 jako součást choreografické školy Dětstvo.

Ve svém repertoáru má nejen lidové tance, ale také tance stylizované a popové. Soubor má celkem 90 členů, které pracují v samostatných věkově rozrůzněných skupinách: děti, junioři a poloprofesionálové. V poslední jmenované skupině jsou především studenti. Soubor za doprovodu živé muziky, v níž nechybí typické ruské nástroje jako balalajka nebo akordeon, prezentuje tance různých regionů středního a jižního Ruska. Lidové kroje jsou vždy přizpůsobeny danému regionu.

Soubor již vystupoval v řadě zemí a je laureátem několika regionálních, meziregionálních a mezinárodních soutěží. Vystupoval mimo jiné také na Ukrajině, v Polsku, Švédsku, Lotyšsku, Řecku, Bulharsku, Rumunsku či Itálii. Nejvíce si váží následujících ocenění:

1999 – Velká cena regionálního choreografického festivalu u příležitosti 200. výročí narození A. S. Puškina;
2006 – Velká Cena na 10. Mezinárodním festivalu choreografií Vesňany Barvi, Charkov (Ukrajina);
trojnásobný výherce prvního místa na všeruském choreografickém souboji Dancelife ve Volgogradu (2010 – 2012);
2011 – Velká cena na Mezinárodním festivalu Hvězdy podzimu (Polsko);
2012 – Velká cena na Mezinárodním festivalu Slovanská hvězda (Moskva);
2013 – Velká cena na Mezinárodním festivalu Baltic Voyage (Riga, Stockholm);

Vedoucí souboru: Světlana Šerstobojeva

Hlavní město Mexika leží ve vnitrozemí, vysoko v horách a je jedním z největších měst na světě. Patří mezi města s největšími sociálními rozdíly mezi obyvateli jednotlivých čtvrtí. Ve východní části města se lidé potýkají s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem jídla a pitné vody. Západní část města naopak oplývá blahobytem. Nejdůležitější tepnou je reprezentativní Paseo de la Reforma, což je 15 km dlouhá a 60 m široká třída lemovaná stromy. V centru města se nachází náměstí Plaza de la Constitución, zvané Zócalo, a Náměstí Tří kultur. Od roku 1987 figuruje historické centrum města společně s kulturní krajinou Xochimilco na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Lidové tance v Mexiku jsou od svého počátku prostředkem, kterým obyvatelé Mexika uctívali svou kulturu a kterým ukazují slasti a strasti jejich každodenního života. Mexický folklór je oslavou náboženských a kulturních rituálů a slavností, které slaví lidé v celé zemi. Mexické lidové tance pocházejí ze Střední Ameriky, kde tyto tance tančili, aby se zavděčili bohům Mayů a Aztéků.

Soubor Tierra Mexicanas chce být otevřenými dveřmi mezi publikem a mexickou kulturou, chceme jim ukázat různé tance z různých oblastí. Je součástí Mexican Lands Company folklórních tanců jejímž vedoucím a zakladatelem je Carlos González Cid, tanečník a učitel lidových tanců, který ve svých žácích probouzí nadšení k provedení typických mexických tanců.

Vedoucí souboru: Carlos Augusto González Cid

606 let staré a zdí obehnané město Ahmedabad bylo založeno císařem Ahmedem Shahem a stalo se prvním indickým městem zapsaným na seznamu Světového dědictví UNESCO. Po více než 600 let je město Ahmedabad známo pro svůj klid a též jako město, kde Mahátma Gándhí začal se svým bojem za indickou svobodu. Je výjimečné díky elegantním křivkám hinduistických a džinistických chrámů, stejně jako pro mnohé stavby indicko-islamistické architektury a díla hinduisticko-muslimského umění. A kromě toho je město Ahmedabad díky svému pokroku ztělesněním snah o udržitelný rozvoj.

A z tohoto historického města k nám přijíždí folklórní taneční soubor, nazvaný Rangsagar. V posledních 10 letech se zúčastnil mnoha festivalů po celém světě, a to například v Anglii, Kanadě, Španělsku, Německu, České republice, Francii, Polsku, Malajsii, Thajsku, Číně, Turecku a mnoha dalších. Je také oficiálním členem mezinárodní folklorní organizace CIOFF a účastní se proto zejména CIOFF festivalů.

Součástí jejich vystoupení je 28 tradičních indických tanců a také inovované taneční formy jako jóga tanec a Malkhambh. Tato vystoupení se divákům na festivalech líbí nejvíce.

Vedoucí souboru: Naresh Patel

Vojenský umělecký soubor Ondráš je jediným profesionálním souborem svého druhu v České republice a je zřizován Ministerstvem obrany ČR. Sídlí v Brně, městě hudebního velikána Leoše Janáčka, které je druhým největším městem republiky a zároveň moravskou metropolí. Podobně jako Janáčkovo dílo, tak i dramaturgie a tvorba VUS ONDRÁŠ čerpá z lidových tradic a folkloru. O tom svědčí už samotný název souboru na počest slavného slezského zbojníka Ondráše.

Počátky činnosti souboru sahají do roku 1954 a od té doby se rozvinul až do dnešní podoby téměř stočlenného kolektivu, který tvoří profesionální základna doplněná početnou amatérskou složkou. Tvorba souboru se neorientuje pouze na umělecké ztvárnění domácích regionů Čech, Moravy a Slezska, ale příležitostně zpracovává také příbuzné regiony středoevropské a východoevropské (např. Slovensko, Maďarsko, Ukrajinu či Rumunsko). Pozoruhodný je i programový záběr, který nabízí široké spektrum pořadů od menších, čistě hudebních doprovodných akcí reprezentativního charakteru, přes výchovná taneční představení pro školy, až po nejrozsáhlejší formy hudebně-tanečních divadelních programů.

Během svého působení vystoupil VUS Ondráš v mnoha zemích na několika kontinentech světa. V roce 2017 navštívil například Japonsko a v srpnu minulého roku významný festival vojenských hudeb ve skotském Edinburghu. V loňském roce se také zapojil do projektu Visegrádské čtyřky a vystoupil v zemích Visegrádské čtyřky s dalšími třemi profesionálními lidově-uměleckými soubory.

Vedoucí souboru: pplk. Aleš Krkoška

Historie Dětského folklorního souboru Omladinka se začala psát roku 2012. Vznikl díky iniciativě dvou dospělých souborů zajistit si pokračovatele v souborové tradici. O tom svědčí také výstižný název Omladinka, který vzešel od samotných rodičů dětí, které souborek navštěvují. V začátcích se vedení ujaly Michaela Rosůlková a Simona Uhříčková, ale po dvou letech, vzhledem k velkému zájmu rodičů mladších dětí, se otevřela další skupinka pod vedením Barbory Kulihové, Ivety Opluštilové a Barbory Šohajkové. V současné době čítá soubor přes 100 dětí a má již tři skupinky. Cílem činnosti Omladinky je vychovávat děti k lásce ke svým kořenům, lidové tradici, slovesnosti, tanci, pěkné písničce a hlavně ke kolektivu.

Poprvé děti vyzkoušely prkna jeviště na domácí půdě, a to na Slavnostech vína v roce 2013 a od té doby vystupovaly například na MFF Kunovské léto, MFF Frýdek-Místek, MFF Plzeň a MFF ve Strážnici. Omladinka vystoupila také na premiérovém pořadu k patnáctému a osmnáctému výročí FS Cifra Lenky Kraváčkové. V roce 2017 se Omladinka probojovala do celostátní přehlídky dětských folklorních souborů v Jihlavě a získala zvláštní ocenění za přirozený a dynamický projev. Soubor se prezentoval i na zahraničních zájezdech v Srbsku, Sicílii a o prázdninách čeká děti ještě Makedonie. Primášem cimbálové muziky Omladinka je Tomáš Falešník a jejím uměleckým vedoucím je Jakub Špalek.

Vedoucí souboru: Simona Uhříčková a Michaela Rosůlková

Folklorní soubor LIPOVJAN pochází z horňácké obce Lipov ležící v podhůří Bílých Karpat nedaleko česko-slovenské hranice. Horňácko je malý folklorní region čítající pouhých devět obcí. Oč je však menší svou rozlohou, o to je bohatší na tradice, kroje a písně, které zde sbíral už Leoš Janáček nebo Vítězslav Novák.

Soubor má ve svém repertoáru zejména tance z reginou Horňácko – sedlácké, figurální tance, horňácký odzemek a verbuňk, ale také tance z jiných regionů (Myjava, Kopanice, Strání). Tančí v horňáckých krojích lipovského typu, pro tance mimo svůj region využívá také kroje jiných regionů.

Soubor LIPOVJAN vznikl v roce 1972 a za dobu své existence absolvoval desítky vystoupení jak v České republice, tak i v zahraničí – namátkou lze jmenovat například festivaly v Jižní Koreji, Polsku, Francii, Itálii, Německu, Dánsku nebo Slovensku. Mimo jiné se soubor podílel i na natáčení dokumentu České televize o Leoši Janáčkovi a Vítězslavu Novákovi.

V souboru se od jeho založení vystřídaly desítky tanečníků a tanečnic a v jeho čele stáli například Jan Miroslav Krist, manželé Dobroslava a Stanislav Jagošovi nebo František Jagoš zvaný „Kruciš“. Od roku 1983 až dodnes je vedoucím LIPOVJANu Ladislav Jagoš – Jožíček.

Vedoucí souboru: Ladislav Jagoš

FS Cifra z Uherského Hradiště již 19 let trénuje pod vedením choreografky Lenky Kraváčkové. Ve svém repertoáru soubor především obnovuje a rozvíjí poklady tradičního lidového umění Slovácka, které má tak jedinečnou a bohatou kulturu. Při hledání inspirací však Cifra nezůstává jenom ve svém rodném regionu, ale odvažuje se jít za lidovou písní a tancem až za hranice – na Slovensko. Rozmanitost repertoáru souboru je tedy široká, od točivých a figurálních tanců z Uherskohradišťska až po dynamické a technicky propracované tance ze Slovenska.

Své následovníky si pečlivě vychovává v dětském folklorním souboru Omladinka, kde jsou vedoucími nynější i bývalé tanečnice souboru. Teenagery připravuje celoroční seminář, odkud se ti šikovnější můžou protancovat až do souboru.

Od roku 2012 soubor spolupracuje s úspěšnou cimbálovou muzikou Ohnica. Cifra společně s Ohnicou minulý rok oslavila své 18. výročí úspěšným premiérovým pořadem Řeka čaruje a poté odjela na zahraniční zájezdy do Maďarska a do Černé Hory.

Vedoucí souboru: Lenka Kraváčková
Organizační vedoucí: Víťa Rosůlek

Ohnica znamená hořící trávu na poli v podzimním slunci. Muzika si svůj název zvolila vzhledem k temperamentu a ohnivosti svého hudebního projevu. Cimbálová muzika, jejíž obsazení se ustálilo v roce 2010, se zaměřuje převážně na interpretaci písňového a tanečního repertoáru Slovácka a nebrání se i jiným regionům a žánrům. Muzika má na kontě 3 vydané profilové CD a spolupracovala jako doprovod na mnoha akcích. Ráda také doprovází malé zpěváčky na soutěži Zazpívej slavíčku.

Vedoucí muziky: Jan Káčer
Primáš: Jan Mudrák

Valašský vojvoda byl založen v květnu roku 1970 s cílem navázat na tradice tanečních skupin a hudeckých i cimbálových muzik, které působily ve vesnicích okolo hory Ondřejník na severním předhůří Beskyd. Soubor dnes zpracovává zvyky, tance a písně vycházející z regionu severního Valašska, Lašska, lašsko-valašského i moravsko-slovenského pomezí a inspiračně čerpá z odkazu sběratelů Františka Sušila, Františka Bartoše, Antonína Pustky, Leopolda Víchy, Arnošta Kubeši, Vincence Sochy i Leoše Janáčka. Tanečníci a hudebníci souboru vystupují v krojích rekonstruovaných na základě studia dobových materiálů z 2. poloviny 19. století.

Valašský vojvoda zaujal posluchače a diváky v zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky. Mezi nejzajímavější a nejdůležitější zahraniční výjezdy patří reprezentace ČR na vánočním setkání s papežem Janem Pavlem II. ve Vatikánu v roce 1999. Od roku 2005 znají kozlovický soubor také v Japonsku - vyvrcholením tehdejšího japonského turné byla účast na Českém národním dni v rámci světové výstavy Expo 2005 v Aichi v Nagoi. V roce 2009 soubor reprezentoval republiku na multižánrovém festivalu v Jordánsku, v roce 2011 pak na dvou prestižních festivalech v Moskvě, v roce 2013 pak na festivalu v Arménii, v roce 2015 na světovém festivalu tance v Jižní Koreji, v roce 2017 na festivalu v Peru a v letošním roce na festivalu v Kostarice.

Valašský vojvoda vystupuje na významných kulturních akcích, folklorních festivalech a koncertech v České republice a za své koncertní pořady a vystoupení již získal řadu ocenění. Stal se dvakrát laureátem MFF Strážnice, a to v letech 2004 a 2010. V roce 2005 a 2010 byl navržen na cenu FOSKAR v kategorii „Soubor“.

Valašský vojvoda spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem Ostrava, kde byly natočeny všechny snímky na dosud vydaná CD - Písně a tance z lašsko-valašského pomezí, Koleda je ve Vánoce, Slunečko vychodí, Gajdovali gajdoši z Moravy a Slezska, Sedm divů Slezska a nejnovější nosič Byltě jeden člověk.

Choreografie: Lenka Eliášová a Ludmila Fizková
Umělecký vedoucí muziky: Zdeněk Tofel
Vedoucí souboru: Věra Tobolová

Cimbálová muzika Jagár z Havířova byla založena v roce 2007. Většina členů muziky se folkloru věnovala od mládí v dětském folklorním souboru Vonička z Havířova. I přes pevné regionální základy v Lašsku a Těšínském Slezsku se muzika rozhodla hrát především písně, které jí baví a naplňují. Z tohoto důvodu je v jejím repertoáru zastoupena široká oblast pokrývající většinu regionů na Moravě, Slovensku, ale i Maďarsku, nebo Rumunsku.

V roce 2016 cimbálová muzika Jagár natočila stejnojmenné album, ve kterém svůj profil směřuje k písním vojenským, o lásce a pijáckým. Tento fakt vyplývá z jejího ryze mužského až deseti členného obsazení.

V té době se občasná spolupráce se zpěvačkami a tanečníky začala formovat v konkrétní podobu, což dalo za vznik Folklornímu souboru Jagár na začátku roku 2017. Stejně jako tvorba muzikantů i tvorba tanečních pořadů, není a nebude pevně definována hranicemi regionu, ale snahou o to bavit folklórem sebe a především diváka.

Jagár je každoročním organizátorem setkání muzik a nadšenců pro folklor s názvem Folklorní (NE)ples a účastníkem mnoha festivalů a slavností.

Primáš muziky: Jiří Pospěch